O Poštovním muzeu

Minulost a současnost Poštovního muzea

Muzeum bylo zřízeno 18. prosince 1918. Památky z dějin poštovnictví měly dokládat svébytnost českého a slovenského národa. Ve stejný den byla vydána i první československá poštovní známka, známé „Hradčany" podle návrhu Alfonse Muchy.

V počátečním období se úsilí soustředilo na sbírkovou činnost. Po deseti letech byla otevřena expozice v přízemních místnostech Karolina, budovy Karlovy Univerzity. Krátce poté však bylo třeba najít nové působiště. Univerzita potřebovala sály pro vlastní účely. Novým sídlem se stal bývalý klášter sv. Gabriela na Smíchově.

Veřejnosti se muzeum opět otevřelo v únoru 1933. Největší popularitu si získala sbírka dopravních prostředků – dostavníky, kočáry, saně, a dokonce i letadlo.

Úspěšný rozvoj přerušila okupace. V září 1944 bylo muzeum uzavřeno a činnost obnovilo až v květnu 1945.

Po únoru 1948 přišlo další uzavření. Přednost dostala filatelie, dějiny poštovnictví byly opomíjeny. Výsledkem byl vznik stálé expozice poštovních známek v prosinci 1953. Sály, které se věnovaly dějinám pošty, telekomunikací a radiokomunikací, byly zrušeny.

Novou atmosféru přinesla 60. léta. V bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Byl také vyhledán nový objekt pro pražské sídlo – barokní dům vyzdobený malbami Josefa Navrátila. Slavnostní otevření se konalo v srpnu 1988.

Další změny přišly s rozpadem federace. Bylo zahájeno dělení sbírek mezi Českou a Slovenskou republikou.

V roce 2002 se sbírka Poštovního muzea stala součástí kulturního dědictví České republiky.

Logo Poštovního muzea

Od roku 2010 používá Poštovní muzeum své vlastní logo.

Oficiální loga PM ke stažení:

• barevné, podélné (png, 18kB)
• barevné, podélné (eps, 357kB)
• bílé, podélné (png, 18kB)
• bílé, podélné (eps, 348kB)
• barevné, na výšku (png, 34kB)
• barevné, na výšku (eps, 393kB)
• bílé, na výšku (png, 35kB)
• bílé, na výšku (eps, 344kB)

Členství v organizacích

Poštovní muzeum je členem národních a mezinárodních organizací:

• Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG ČR),
• Mezinárodní asociace dopravních a komunikačních muzeí (International Association of Transport and Communications Museums – IATM ),
• Mezinárodního výboru muzeí (International Council of Museums – ICOM) při Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO),
• Konference evropských komunikačních muzeí (Conference of the European Communications Museums – CECOMM),
• Středoevropské unie technických muzeí (Mitteleuropäische Union Technischer Museen – MUT),
• Klubu filatelistické elity Monte-Carlo (Club de Monte-Carlo de l´Elite de la Philatelie).

Historie pošty

Z historie pošty v našich zemích

Počátky státem řízené dopravy zpráv na našem území jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda českým králem v roce 1526. Zřídil první poštovní spojení Prahy a Vídně. Politická a obchodní centra propojily tratě, na nichž byly stanice pro výměnu koní kurýrů. Na počátku vlády Marie Terezie v roce 1743 vznikl státní poštovní monopol zahrnující i dopravu osob. Zlepšila se výstavba silnic a nabídka služeb. Počátkem 19. století zasáhla Evropu průmyslová revoluce. Vše zrychlilo – i doprava zásilek a osob. Zásadní význam měly technické vynálezy. Pro druhou etapu průmyslové revoluce se stal významným vynález telefonu. Vyvrcholení představoval bezdrátový přenos zpráv – radiotelegrafie.

Vznik samostatného státu v roce 1918 přinesl změny v organizaci a řízení poštovního provozu. Vzniklo ministerstvo pošt a telegrafů. Počátkem roku 1925 byl vytvořen státní podnik Československá pošta. Během okupace byl zcela závislý na říšském ministerstvu pošt a protektorátní správě. Po nástupu komunistického režimu vznikl národní podnik Československá pošta. Poštovní služby se postupně dostávaly na okraj zájmu, přednost dostávaly telekomunikace a radiokomunikace jako nástroj propagandy. Změny, jež nastaly po roce 1989, vedly k rozdělení pošty a telekomunikací. Od 1. ledna 1993 se zároveň s osamostatněním České republiky stala Česká pošta samostatně hospodařícím státním podnikem. Mohla tak po desetiletích navázat na tradice prvorepublikového státního podniku Československá pošta a prokázat svou smysluplnost v podmínkách tržního hospodářství.

Historie výstav

První výstava se konala v Poštovním muzeu již v roce 1936. Počátkem 90. let minulého století došlo k citelnému oživení výstavních aktivit, které trvá dodnes. Svou tvorbu zde představilo mnoho českých i slovenských grafiků a rytců, jejichž ruce se podílely na tvorbě poštovních známek. Byli mezi nimi například Adolf Born, Cyril Bouda, Oldřich Kulhánek či Karel Franta. Příznivce si našly také výstavy z historie poštovnictví. Za zmínku stojí třeba projekty Pošta v ghettu Terezín nebo Pošta v rudolfínské době. Zájemce o zahraniční známkovou tvorbu přilákaly výstavy partnerských muzeí ze Slovenska, Francie a Finska.