Víte, že první československá známka vyšla necelé dva měsíce po vzniku republiky?

Výplatní známky z emise Hradčany

V roce 1918, po vzniku státu, se rychlému a kvalitnímu vyhotovení známky jako státního symbolu přikládala velká důležitost a nově ustavená poštovní správa pro ni hledala opravdu povolaného autora. Mistra Muchu o návrh požádala již 30. října 1918 s tím, že kvůli reprodukci výplatní známky, na které státu záleželo nejvíce, musel být vypracován do dvaceti čtyř hodin. Světově proslulý představitel secese předložil několik námětů, z nichž se jako nejméně konfliktní jevilo panorama Hradčan, sídla českých vládců, od středověku symbolicky spjatého s osudem národa.

„Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu", vyjádřil se Alfons Mucha k pohnutkám výběru hradčanského panoramatu. Poté, co byly zamítnuty jeho další náměty, znázorňující „národní osvobození" Čechů, jako např. Jan Hus či Sokol, pro jejich možnou politickou nekorektnost, pustil se do práce na grafickém vyobrazení Hradčan. Za svatovítským chrámem nechal v návrhu vycházet slunce jako myšlený „symbol světla po noci, porobě, tedy vcházející svobody". První originální československá známka podle Muchova návrhu spatřila světlo světa necelé dva měsíce po vzniku státu, 18. prosince 1918.