GALERIE POŠTOVNÍHO MUZEA – PROGRAM

124 let železničního mostu

Minulý rok proběhla na smíchovské Náplavce výstava, která připomínala 123 let od postavení železničního mostu v jeho stávající podobě. Tato akce iniciovaná Revolver Revue a Galerií hlavního města Prahy znovu oživila debatu o možnostech rekonstrukce/nahrazení mostní konstrukce a tuto významnou součást jižního panoramatu Prahy zasadila do historického kontextu. Představila přitom nedávné fotografie mostu od Karla Cudlína, doplněné o historické snímky, jež dokumentovaly situaci před realizací této klíčové dopravní stavby i po ní

Nyní se tato výstava dočkala aktualizace. O budoucnosti mostu se totiž diskutuje i nadále, především díky iniciativě „Nebourat“, a Galerie Poštovního muzea je svým umístěním na Hlavní poště a nedaleko Hlavního nádrží ideálním místem pro přiblížení tématu široké veřejnosti.

Tentokrát je železniční most představen jako prvek charakteristického prostředí a zasazen do kontextu smíchovské čtvrti i samotné železnice. Fotografie Karla Cudlína, jádro celé výstavy, doprovázejí malby Vasila Artamonova, Jaroslava Grodla a Matěje Lipavského – umělců, kteří mají ke dráze, k nádražím či k tamní lokalitě blízko. Nechybí ani již k první výstavě vydané noviny od Revolver Revue s názory řady osobností z kulturní sféry, jež poukazují nejen na estetické a architektonické kvality tohoto industriálního skvostu, ale i na jeho sociální a kulturní funkci.

Foto: Markéta Černá

První z představených umělců, Matěj Lipavský, ve svých obrazech zachycuje průmyslovou duši Smíchova, kde vyrůstal, a sebe – jako cestujícího, který přes železniční most jezdí dnes a denně – situuje za okna vlaků. Jaroslav Grodl, malíř známý svou schopností zachytit každodennost, pak zprostředkovává život ve vlakových soupravách i na peronech nádraží. Trojici výtvarníků doplňuje Vasil Artamonov, rovněž malíř všedních okamžiků, který nenápadně a s humorem jemu vlastním podtrhuje působivost nádražního prostředí.

Trochu netradičně je součástí výstavy i bývalý stánek na prodej známek. Jako kontrast k fotografiím Karla Cudlína jsou v něm k vidění snímky mladého a dosud neobjeveného fotografa Jakuba Červenky. Byly pořízeny spontánně a mimoděk na cestách (a pouze mobilem) a mnohé zachycují železniční interiéry.

Výstava plynule navazuje na poslední výstavní projekt Poštovního muzea, jenž se také týká železnice (a končí v polovině května). Tento projekt je však o něco komplexnější a představuje především tvorbu Jiřího Boudy, a to u příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Zahrnuje mnohá Boudova díla věnovaná železniční tematice i záznamy již neexistujícího nádraží Praha-Těšnov, podobně ikonického jako železniční most pod Vyšehradem.

Jan Čejka

Soupis vybraných uskutečněných projektů

Výstava se střední grafickou školou „Hellichovka“ (23. 1. - 29. 3. 2024)

Výstava s názvem: „Hellichova 535/22, 118 Praha 1“ přesunula návštěvníky za zdi SŠ a VOŠ. Skrze dva výstavní způsoby – galerijní a evokující ulici – představila tvorbu napříč všemi ateliéry a obory této školy, tvorbu desítek žáku a studentů, čímž návštěvník dostal unikátní možnost se seznámit s místem, kde vyrůstají talenti budoucí tváře umění i designu. K prohlédnutí bylo mnoho tvůrčích oblastí – polygrafie, digitální i umělecká grafika, fotografie, restaurátorství papíru a pergamenu, design obalových materiálů, knižní tvorba a další. Z cela záměrně byl potlačen faktický výčet o škole – její historie, statistiky apod., naopak podtrženy byly jednotlivá díla a s každým školním oborem a ateliérem bylo spolupracováno individuálně s ohledem na tamní potřeby. Celkově se tedy jednalo o projekt, který na tuzemské výstavní scéně neměl obdoby.

Foto: Jakub Červenka

Otisk učitele a zahraniční školy (30. 4. - 18. 6. 2024)

Druhá výstava z edukačního cyklu – „DEVELOPMENT“ – se vydala do zahraničí. Přivezla do Prahy monumentální obrazy tří autorů z Akademie v Banské Bystřici – Rastislava Podoby, Petra Decheťa a Dávida Bátory. Důvodem však nebylo jen představit zahraniční školu v tuzemsku, nýbrž přiblížit i v současnosti klíčovou malířskou školu u našich sousedů a zároveň školu, ze které se stále častěji studuje i na našich „výškách“. Výběr autorů nebyl náhodný. Rastislav Podoba je tamním pedagogem, Peter Decheť jeho absolventem a Dávid Bátora jeho studentem. Výstava tedy byla jednou z těch, které představují vztah učitel – student. Učitel – absolvent – student je ale koncepce ještě rozvětvená a zcela unikátní. Vzájemnou „autoritářskou“ komparaci zároveň umocňoval fakt, že všichni malíři se soustředí na malbu topografií a pracují s tématem urbanizace.

Foto: Klára Kusa

(Ne)ztracená AVU (25. 7. - 25. 10. 2024)

Výstava „O Zahradě, Ebenovníku a Antuce“ představila tuzemskou elitní uměleckou vysokou školu – Akademii výtvarných umění v Praze. Stalo se tak po velké a vleklé kritice školy ze strany části umělecké obce, která silně zarezonovala i napříč médii. Cílem výstavy bylo nejen představit vyhlášenou vzdělávací instituci, ale rovněž ukázat, že i z nedávných prací lze postavit solidní koncepční výstavu. Výstava tedy vznikla po navštívení posledních „klauzur“ a „diplomek“ coby reflexe tamních exponovaných témat. Z nich dostaly prostor konkrétně „pohoda“ neboli trávení volného času, poznávání cizích kultur a sport. Jednalo se o oblasti reflektující letní olympijské hry, avšak též období prázdnin. Celá výstava byla tedy malým drzým počinem. Snažila se vyvrátit kritiku, která poškozovala tamní studenty, byť na ně nebyla primárně cílena a zároveň se soustředila na prázdniny, což je typické školní a všem blízké téma, avšak neočekávané od vysokoškolských studentů.