Dopravní prostředky
Předměty v této podsbírce pocházejí z území Čech, Moravy, Slezska, Rakouska, Itálie, Anglie a Německa. Jde zejména o vozy, kočáry a saně v časovém rozpětí od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Základ podsbírky byl dán nákupem pozůstalosti po žambereckém poštmistrovi Kamilu Schopfovi v roce 1926. Počtem 26 kusů hipomobilních dopravních prostředků patří v současnosti k největším muzejním sbírkám toho druhu v České republice.
Nejreprezentativnější kusy představují kočár typu landauer se stahovací střechou z majetku Schwarzenberků a později Valdštejnů, vyrobený v první třetině 19. století londýnskými firmami Barker & Co. a Thrupp, a kočár typu berlingot rakouského císaře Ferdinanda I., který používal po své abdikaci v roce 1848 během dlouholetého pražského pobytu. Typickými poštovními vozy jsou dostavník smíšené pošty (pro přepravu osob i poštovních zásilek) ze Žamberka, vyrobený v roce 1860, a klasický poštovní dostavník zhotovený v Miláně přibližně o deset let později. Některé dochované balíkové vozy používala již rakouská poštovní správa na přelomu 19. a 20. století, další jsou již československé výroby z třicátých let 20. století.
Samostatnou skupinou poštovních dopravních prostředků jsou saně, zastoupené ve sbírce několika typy. Velké poštovní saně s korbou, určené pro přepravu zásilek i osob a tažené koňmi, pocházejí opět ze Žamberka, ruční poštovní saně pro přepravu zásilek používala pošta v Bakově nad Jizerou od třicátých let 20. století a představují častěji používaný typ tohoto prostředku, zejména v horských oblastech. Nechybí ani kratochvilné saně, zastoupené například saněmi vyřezanými z jednoho kusu dřeva ve tvaru mořského koně. Podsbírku doplňují cenné koňské postroje včetně slavnostního poprsního pro čtyřspřeží z 18. století a drobné předměty – kočárové lampy, cestovní zavazadla a modely koněspřežních vozů a poštovních autobusů.
Fotogalerie
- Kupé Berlingot rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého
Kupé Berlingot rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého
Dvoumístný kočár využíval rakouský císař Ferdinand I. (1793-1875) po abdikaci roku 1848 během mnohaletého pobytu v Praze. Tažen byl dvěma nebo čtyřmi koňmi, je vybaven kozlíkem pro kočího a plošinou pro dva lokaje stojící v zadní části vozu. Poštovnímu muzeu ho roku 1930 daroval Památník osvobození.
- Výletní kočár typu Victoria
Výletní kočár typu Victoria
Dvouspřežní výletní kočár typu Victoria pro dvě osoby pochází z majetku knížecího rodu Metternichů, jehož erb je umístěn na bocích korby. Vůz je vybaven držáky na lampy, nad zadní nápravou má připevněno sedadlo pro služebnictvo, pod nímž se nachází úložná schránka. Vyroben pařížskou firmou Geibel v 50. letech 19. stol.
- Luxusní šlechtický kočár
Luxusní šlechtický kočár
Reprezentativní šlechtický kočár byl vyroben někdy v období vymezeném přibližně lety 1804-35 londýnskými firmami Barker & Co. a Thrupp. Jeho vlastníkem byl vévoda z Newcastle. V roce 1838 se kočár dostal do majetku Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenberku (1799-1888), který jej nechal opravit, aby se v něm následně zúčastnil jako vyslanec rakouského císaře Ferdinanda I. korunovace královny Viktorie 28. června téhož roku. Dalším majitelem kočáru se stal Arnošt František, hrabě z Valdštejna (1821-1904), podnikatel a podporovatel výstavby železnic v Čechách, který se roku 1851 oženil s Marií Leopoldinou, dcerou Jana Adolfa II.
- Dostavník italské výroby
Dostavník italské výroby
Čtyřspřežní dostavník celkem pro deset cestujících byl vyroben ve 2. pol. 19. stol. společností Cesare Sala v Miláně, jejíž počátky sahají až do období kolem roku 1800.
Ve 2. polovině 19. století se stala nejvýznamnějším italským výrobcem kočárů, mezi jehož odběratele patřil i římský a vídeňský dvůr. Později se firma věnovala výrobě karosérií pro automobily Alfa Romeo, Fiat a Isotta Fraschini.
- Žamberecký poštovní vůz
Žamberecký poštovní vůz
Dvouspřežní rakouský poštovní vůz pro přepravu až čtyř cestujících a zásilek má dřevěnou konstrukci pobitou plechem a je natřen v rakouských státních barvách (žluté a černé). Boky korby zdobí malba císařského orla se zavěšenou trubkou ve žlutém oválu. Na střeše je umístěna ohrádka pro zavazedla, součástí vozu jsou rovněž i dvě uzamykatelné schránky. Vyroben byl kolem roku 1860.
- Vůz vlakové pošty řady F 5054 00-20 065-3
Vůz vlakové pošty řady F 5054 00-20 065-3
Vůz vlakové pošty se dostal do Poštovního muzea z Ředitelství poštovní přepravy Praha poté, co byl vyřazen z provozu. Naposledy byl nasazen v okrsku Jihozápadní dráhy Československých státních drah. Vůz byl vyroben v okupovaném Polsku vagónkou "Zieleniewski i Fitzner-Gamper" v Sanoku kolem roku 1944 a do ČSR se asi dostal po II. světové válce, kdy byl zařazen do vozového parku jako konfiskát. Jde o dvounápravový vůz s ocelovou karoserií, natřený zeleným nátěrem ČSD včetně všech předpisových nápisů. Interiér je rozdělen na kancelář, sklad a toaletu. V roce 1999 bylo dokončeno kompletní restaurování, včetně technické revize, v Železničních opravnách v Krnově. Vůz je plně provozuschopný a v současnosti je deponován v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka.
- Balíkový doručovací vůz Československé pošty
Balíkový doručovací vůz Československé pošty
Balíkový vůz Československé pošty z roku 1928, používaný k rozvozu balíkových zásilek ve větších městech. K zápřahu se používal buď jeden, nebo dva koně. Nákladní prostor tvoří dřevěná skříňová korba pobitá plechem, na jejíž bocích je vyobrazeno logo státního podniku Československá pošta (státní znak ČSR s poštovním rohem, zavěšeným na stuze).
- Ruční poštovní saně
Ruční poštovní saně
Saně sloužily k dopravě zásilek mezi poštovním úřadem Dolní Bousov u Mladé Boleslavi a tamním vlakovým nádražím. Jedná se o ojedinělý doklad přepravy poštovních zásilek pomocí ručních saní, který zatím nebyl v našem prostředí hmotně, obrazově ani písmeně doložen. Vzhledem k barevnému provedení nátěru a umístění znaku státního podniku Československá pošta (český lev s poštovním rohem zavěšeným na trikolóře) lze saně datovat do období po roce 1925, kdy byl úřední znak zaveden pro poštovní silniční vozidla.