Za historií poštovního bankovnictví do Poštovního muzea

První poštovní spořitelna (Post-Office Savings Bank) na světě vznikla v Anglii v roce 1861 z iniciativy kancléře pokladu Williama E. Gladstona. Následovaly některé kolonie a dominia pod britskou správou. V dalších evropských státech byla založena roku 1870 v Belgii, roku 1876 v Itálii, roku 1881 v Nizozemsku a roku 1882 ve Francii. V západní části rakousko-uherské monarchie (Předlitavsku) zahájil činnost Poštovní spořitelní úřad (K. k. Postsparcassen-Amt) 12. ledna 1883 na základě zákona z května předchozího roku.

Důležitý význam poštovního spořitelnictví si dobře uvědomovali také tvůrci československého státu v čele s ministrem financí Aloisem Rašínem. Zejména jeho zásluhou vznikla již 20. listopadu 1918 samostatná a na vídeňské spořitelně nezávislá instituce, která byla vybudována podle osvědčeného rakouského vzoru. Dne 11. března 1919 však vyšel zákon upravující organizaci a provoz šekové služby, v jehož důsledku spořitelní služba zanikla a počínaje 1. srpnem téhož roku zahájil činnost Poštovní úřad šekový, který postupně převzal úlohu ústředního platebního ústavu československého státu. Transformací z 23. září 1930 došlo k opětovnému zavedení spořitelní služby a obnovení dřívějšího názvu Poštovní spořitelna.

Po roce 1945 se sice Poštovní spořitelně navrátila předválečná funkce, ale již v roce 1950 byla  její činnost pozastavena a účty i veškerý majetek převedeny na Státní banku československou a ústavy lidového peněžnictví. Brzy však došlo k jejich přeměně ve státní spořitelny, které se staly státním peněžním podnikem specializovaným na získávání a soustřeďování vkladů. Soustava státních spořitelen prošla v roce 1967 reorganizací, na jejímž základě se státní spořitelny sloučily v jednu Státní spořitelnu, která měla jako jediná instituce v Československu monopol na vklady drobných střadatelů.

V důsledku zákona o československé federaci se k 1. lednu 1969 Státní spořitelna rozdělila na Českou a Slovenskou státní spořitelnou, spadající do působnosti národních ministerstev financí. V této podobě rozvíjely svou činnost po celé období normalizace.

Osvědčenou myšlenku poštovního bankovnictví bylo možno vzkřísit až po pádu socialistického zřízení. Stalo se tak 20. listopadu 1990, kdy byla v objektu Poštovního muzea v Praze 1 slavnostně podepsána zakladatelská smlouva Poštovní banky, která se k 1. lednu 1994 sloučila s Investiční bankou v Investiční a poštovní banku. Po jejím krachu v roce 2000 se Poštovní spořitelna stala součástí skupiny ČSOB, jež pro její služby využívá především distribuční síť České pošty.

• Česká pošta, s.p., Poštovní muzeum již tradičně k výstavě připravilo příležitostné poštovní razítko a příležitostnou dopisnici. Předlohu pro razítko v podobě spořitelní knížky vytvořila grafička Kateřina Přidalová. Pro dopisnici použila prvorepublikový propagační leták Poštovní spořitelny v kombinaci s fotografií prezidenta T.G. Masaryka. Poštovní příležitostnou přepážku, na které se poštovní příležitostné razítko použije, uspořádá Poštovní muzeum ve svých prostorách v sobotu 22. září 2012 od 9.00 do 15.00 hodin.