15. 4. – 11. 7. 2025 / Poštovní muzeum Praha

124 LET ŽELEZNIČNÍHO MOSTU

Vasil Artamonov | Karel Cudlín | Jakub Červenka | Jaroslav Grodl | Matěj Lipavský

Minulý rok proběhla na smíchovské Náplavce výstava, která připomínala 123 let od postavení železničního mostu v jeho stávající podobě. Tato akce iniciovaná Revolver Revue a Galerií hlavního města Prahy znovu oživila debatu o možnostech rekonstrukce/nahrazení mostní konstrukce a tuto významnou součást jižního panoramatu Prahy zasadila do historického kontextu. Představila přitom nedávné fotografie mostu od Karla Cudlína, doplněné o historické snímky, jež dokumentovaly situaci před realizací této klíčové dopravní stavby i po ní.

Nyní se tato výstava dočkala aktualizace. O budoucnosti mostu se totiž diskutuje i nadále, především díky iniciativě „Nebourat“, a Galerie Poštovního muzea je svým umístěním na Hlavní poště a nedaleko Hlavního nádrží ideálním místem pro přiblížení tématu široké veřejnosti.

Tentokrát je železniční most představen jako prvek charakteristického prostředí a zasazen do kontextu smíchovské čtvrti i samotné železnice. Fotografie Karla Cudlína, jádro celé výstavy, doprovázejí malby Vasila Artamonova, Jaroslava Grodla a Matěje Lipavského – umělců, kteří mají ke dráze, k nádražím či k tamní lokalitě blízko. Nechybí ani již k první výstavě vydané noviny od Revolver Revue s názory řady osobností z kulturní sféry, jež poukazují nejen na estetické a architektonické kvality tohoto industriálního skvostu, ale i na jeho sociální a kulturní funkci.

První z představených umělců, Matěj Lipavský, ve svých obrazech zachycuje průmyslovou duši Smíchova, kde vyrůstal, a sebe – jako cestujícího, který přes železniční most jezdí dnes a denně – situuje za okna vlaků. Jaroslav Grodl, malíř známý svou schopností zachytit každodennost, pak zprostředkovává život ve vlakových soupravách i na peronech nádraží. Trojici výtvarníků doplňuje Vasil Artamonov, rovněž malíř všedních okamžiků, který nenápadně a s humorem jemu vlastním podtrhuje působivost nádražního prostředí.

Trochu netradičně je součástí výstavy i bývalý stánek na prodej známek. Jako kontrast k fotografiím Karla Cudlína jsou v něm k vidění snímky mladého a dosud neobjeveného fotografa Jakuba Červenky. Byly pořízeny spontánně a mimoděk na cestách (a pouze mobilem) a mnohé zachycují železniční interiéry.

Výstava plynule navazuje na poslední výstavní projekt Poštovního muzea, jenž se také týká železnice (a končí v polovině května). Tento projekt je však o něco komplexnější a představuje především tvorbu Jiřího Boudy, a to u příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Zahrnuje mnohá Boudova díla věnovaná železniční tematice i záznamy již neexistujícího nádraží Praha-Těšnov, podobně ikonického jako železniční most pod Vyšehradem. Jan Čejka