Sedmdesátá léta na poště ve fotografii v PM

17. 4. 2012

Chcete si připomenout, jak v nedávné minulosti vypadala místa nákupu známek, placení složenek nebo podání balíků a telegramů? Zavzpomínat, kdo na poště obsluhoval či kdo doručoval dopisy? Navštivte výstavu fotografií z let 1975-79 akad. malíře Tomáše Vosolsobě, která přibližuje dobový poštovní provoz. Uvidíte, jak u tehdejšího závodu Československé spoje vypadal den všední i sváteční, nakouknete do ateliérů významných tvůrců poštovních známek a připraven je pro Vás fotografický příběh seznamující se vznikem poštovní známky. Výstava s názvem Pošta očima Tomáše Vosolsobě. Fotografie 1975-79, probíhá v pražském Poštovním muzeu od 25. dubna do 17. června a těšit se můžete i na tradiční poštovní přepážku s příležitostnou dopisnicí k výstavě.

Poště s jejími službami se jednoduše nevyhneme ani dnes – v éře elektronické komunikace. O to více však ovlivňovala každodenní rytmus v době ještě nedávno minulé, kdy byl vzácností i domácí telefon a pošta nevyřizovala pouze placení složenek, podávání balíků a dopisů. V čase tzv. normalizace poměrů sedmdesátých let 20. století ve spojení s telekomunikacemi tvořila celé ministerstvo. Jejich služeb musel využívat prakticky každý a lze bez nadsázky říci, že co se dělo na poště, odráželo i dění v celé společnosti. V tomto duchu, zasadit fungování podniku do obrazu tehdejší společnosti, se snaží výstava fotografií Tomáše Vosolsobě, akademického malíře, který s fotodokumentací poštovního provozu spojil několik let svého života.

Tehdejší závod pod názvem Československé spoje zajišťoval správu přenosu prakticky veškerých soukromých informací na dálku – od posílání různých druhů dopisů a balíků, možnosti placení složenek a tzv. SIPa až po telegramy a telefonní spojení. Jeho součástí však bylo i umění, obstarával totiž vydávání poštovních známek nebo design telegrafních blanketů. Malíř Tomáš Vosolsobě se blíže oboru dostal skrze svoji filatelistickou vášeň již v druhé polovině šedesátých let. Tehdy se jako spolupracovník Poštovního muzea podílel n a přípravě expozice výstavy PRAGA 1968, v klášteře sv. Gabriela v Praze na Smíchově, kde muzeum toho času sídlilo. V sedmdesátých letech jako bezpartijní umělec na volné noze neměl na růžích ustláno, proto se mu moc hodila nabídka tvorby fotodokumentace tehdejšího fungování pošty od ředitele jeho podnikového muzea.

Člen klubu amatérských fotografů se od zdařilých snímků pracovníků a činnosti Poštovního muzea dostal k snímání poštovních úřadů, doručovatelek v ulicích, slavnostních podnikových událostí a neopomněl zachytit i spojové školství, které produkovalo mladé kvalifikované kádry. Určitým vrcholem pak bylo focení mistrů známkové tvorby. Práci procházet pražskými ateliéry malířů, grafiků a rytců spojených s nejmenším uměním, mj. i takových jako byli Kamil Lhoták, Karel Svolinský nebo František Gross dostal při příležitosti příprav světové výstavy poštovních známek PRAGA 1978, jejíž průběh ostatně zachytil také. V těchto snímcích volně navázal na fotodokumentární tvorbu šedesátých let, kdy se o něco podobného snažila skupina fotografů v knize Pražské ateliéry. V letech 1975 – 1979, kdy se Vosolsobě fotografování pošty věnoval, vznikl úctyhodný celek, který dává nahlédnout do socialistického provozu, ale představuje i dobové služby, které dávno odnesl rozvoj trhu a technologické inovace.

Česká pošta, s.p., Poštovní muzeum připravilo k výstavě příležitostnou dopisnici s přítiskem evokujícím atmosféru doby
K výstavě bude otevřena příležitostná poštovní přepážka, kde bude používáno příležitostné razítko, koná se v sobotu 28. dubna od 9 do 15 hodin
K výstavě byly vydány i umělecké "art pohlednice", které je možno zakoupit pouze v prodejně Poštovního muzea