Prezentace modrých Merkurů ve Vyšším Brodě již o víkendu!

Unikátní exemplář – osmdesátiblok prvních novinových známek světa, tzv. modrých Merkurů z roku 1851 – se do Poštovního muzea dostal krátce po druhé světové válce spolu s dalšími filatelistickými materiály, které pocházely z konfiskátů spravovaných Fondem národní obnovy.

Zdaleka nejcennější byl právě osmdesátiblok prvních novinových známek světa, který se stal součástí nové známkové expozice Poštovního muzea, otevřené 22. prosince 1953 v bývalém klášteře beuronských benediktinek Zvěstování Panny Marie u kostela sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Tam zůstal až do 17. března 1970, kdy došlo v jednom z výstavních sálů k loupežnému přepadení, při němž byl z nástěnného panelu odcizen.

Rozsáhlé policejní vyšetřování, které se vzápětí rozběhlo, skončilo naštěstí úspěšně. Pachatelé byli dopadeni a cenný sbírkový předmět se nepoškozený vrátil již 24. července téhož roku do muzejního depozitáře. Poštovnímu muzeu se díky této neblahé události dostalo dosud nebývalé publicity. O případu podrobně referovala téměř všechna média, například Svět v obrazech z 12. května 1970 vyšel s titulním listem Loupež v Poštovním muzeu. Téma volně zpracoval Vladimír Houška v knize Merkur nese smrt, vydané v roce 1972 nakladatelstvím Naše vojsko, která se stala námětem filmu Osud jménem Kamila, natočeného režisérem Petrem Schulhoffem o dva roky později.

Osmdesátiblok modrých Merkurů byl poté na dlouhá léta uložen do trezoru a vystaven až na Světové výstavě poštovních známek Praga 1978. Také jeho další prezentace byla oproti minulosti velmi omezená a docházelo k ní většinou jen při světových nebo mezinárodních výstavách poštovních známek v Praze a Brně. Výjimku tvořilo jeho představení na prestižní výstavě světových filatelistických rarit Monacophil 2004, která se koná jednou za dva roky v Monackém knížectví.